Veronika Zelinko
PRŮVODKYNĚ POSLEDNÍM ROZLOUČENÍM
Podávám pomocnou ruku těm, kdo procházejí nebo nedávno prošli ztrátou blízkého člověka. Aby už nemuseli mít pocit, že jsou v nejtěžších chvílích na všechno úplně sami.
Můj příběh
Před 4 lety mi otevřela oči osobní zkušenost.Moje maminka nevyléčitelně onemocněla.
Proces léčby, přijetí toho, že již není co léčit, bylo velmi bolestné. Díky mojí sestře, zdravotní sestře, jsme se dokázali velmi rychle a dobře zorientovat v domácí paliativní péči. Celá rodina jsme byli sehraný tým, který tahal za jedno lano. To lano se ale postupně trhalo.
Maminku jsme ztráceli.
Přestože nás pečujících a starajících se bylo hodně, i tak bylo velmi málo času prožívat, uvědomovat si a vůbec nebyl prostor plánovat. A to jsem ještě netušila, že i po smrti to vše kolem bude tak komplikované. Maminka umřela. Přišli na řadu úřady, pohřeb, popel a spousta dalších věcí, které jsem musela řešit poprvé v životě.
Přestože je smrt je neoddělitelnou součástí života, často nás překvapí nepřipravené.
Přichází nezvaná, uprostřed shonu v práci a péče o rodinu. Zmínit toto téma před přáteli nebo kolegy je vždy zvláštní.
Opakovaně pozoruji, jak těžké je pro člověka o smrti mluvit nebo jen poslouchat. Nebudu vám lhát, kdybych věděla všechno to, co vím teď, spousta věcí by v tom našem těžkém roce byla jinak.
Cítím, že téma odchodu blízkého člověka by nemělo být tabu
I proto jsem si řekla, že vše, čím jsem si prošla, bych ráda sdílela s lidmi, kteří se ocitli v podobné situaci a neví, na koho se obrátit.
Nejdříve jsem začala pomáhat lidem ve svém blízkém okolí, ale postupem času jsem si rozšířila vzdělání a získala certifikát akreditovaného kurzu DOPROVÁZENÍ POZŮSTALÝCH A ORGANIZACE POSLEDNÍCH ROZLOUČENÍ.
Pomůžu vám, ať už si budete přát obřad posledního rozloučení v přírodě, na zahradě, v kostele či smuteční síní.
I v případě, že bylo posledním přáním vašeho blízkého rozprášit popel na speciálním místě nebo uložit ke kořenům stromu.
Ať už je představa jakákoliv, společně zvládneme den posledního rozloučení naplánovat a uskutečnit.
Jsem tu proto...
…abych vám byla oporou ve chvílích, kdy se potřebujete vyrovnat se svým smutkem a velkou životní změnou.
Jsem tu proto...
…abyste v takovou chvíli měli někoho, na koho se můžete s důvěrou spolehnout a nemuseli se obracet jen na neosobní instituce.
Jsem tu proto...
…abych mohla dát vám i vaší rodině naději, že rozloučit s blízkými se lze v pocitu bezpečí a vděčnosti.
REFERENCE
„Jsem ráda, že existují průvodci/kyně, jako je Verča.
Která, jen nevyplní kolonky formuláře a neukáže na políčko s podpisem. Nebo stroze předá seznam písní.
Naopak vás nasměruje, když se v tom všem ztrácíte (byrokracie) a chytne vás za ruce, když to potřebujete.“
„Když jsem byla malá, věřila jsem, že fantazie je silnější než vědění. Že sny jsou mocnější než skutečnost. Dospělí se smáli…
Teď jsem dospělá já, a stále věřím, že láska je silnější než smrt a že smích je jediným lékem na zármutek.
Ztráta blízkého je velká bolest v životě člověka. Zřídka se rána zahojí bez jizev. Někdy nás to nutí přemýšlet nad naším samotným odchodem. Co bychom si pro sebe přáli my? Souhlasili by s tím ostatní? Nechci, aby to bylo něco co se neříká nahlas. Všechny otázky, přání a obavy jsou přirozené.
Jsem ráda, že existují průvodci/kyně, jako je Verča. Která, jen nevyplní kolonky formuláře a neukáže na políčko s podpisem. Nebo stroze předá seznam písní. Naopak vás nasměruje, když se v tom všem ztrácíte (byrokracie) a chytne vás za ruce, když to potřebujete.
Verčo, děkujeme ti, že jsi v nás podnítila toto téma v sobě otevřít a říct nahlas svá přáni.“
– Šárka
V těch nejtěžších chvílích nemusíte být na všechno úplně sami
První telefonický nebo emailový kontakt je zdarma
